Vzpomínky podbrdského rodáka

Autobiografické vyprávní Václava Fryše mže být pro dnešního tenáe zajímavé hned v nkolika ohledech. Prosté vzpomínky rodáka z Hvozdce na Komárovsku jsou, eeno s velkým esko-slovenským filozofem a politologem Milanem Šimekou, typickým dokladem toho, že se malé djiny", vcelku nevýjimený životní píbh technického pracovníka Buzuluku Komárov, vždy v uritých bodech prolínají s djinami velkými". A práv v tchto prnicích se nám, jakoby pomocí lupy, mže podait lépe pochopit historii regionu, našeho státu i Evropy minulého století. Dalším aspektem hodným pozornosti je samotný Fryšv životní píbh. Osud ho prohnal totálním nasazením i protibanderovským tažením za epikiády a posléze dospl do zdánlivé tišiny každodenní práce v továrn. V dchodu se dokal zmny politických pomr a mohl navštívit i místa v Nmecku, kde prožil ást svého mládí. Podbrdské patrioty pak bude urit zajímat celá ada zážitk z Hvozdce, Komárova, Hoovic a Berouna, doplnná množstvím dobových fotografií. Jak bylo eeno, jde o celkem všední píbh lidského života, zajímav však nasvícený autorovými svéráznými životními a politickými názory a jeho neústupnou, instinktivní snahou zstat rovným a estným lovkem, jak ho to uili jeho rodie a blízcí. O autorovi Václav Fryš se narodil 14. záí 1924 ve Hvozdci na Podbrdsku. Dtství prožíval v dob hospodáské krize; jeho otec skromn živil rodinu z platu slévae v místních železárnách, matka vypomáhala sedlákm. Po maturit, kterou za protektorátu složil na Obchodní akademii v Beroun, byl Václav Fryš tzv. totáln nasazen" na práci do Nmecka, kde pracoval u Siemensu jako soustružník. Na výroní den vzniku eskoslovenské republiky - 28. íjna 1944 se zapojil do úspšného hromadného útku z Nmecka a až do konce války pak pracoval jako soustružník v komárovských železárnách, po válce pak rok jako úedník u firmy Walter v Jinonicích. Jako voják základní vojenské služby se úastnil protibanderovských" akcí a prošel Slovensko od Sniny až k Žilin. Po vojn se vrátil dom a nastoupil do komárovského Buzuluku. V dob tzv. epikyády" odmítl podepsat aktivaci za dstojníka z povolání a byl podle § 39 odstavce 8 braného zákona povolán na výjimené vojenské cviení, na kterém strávil tém ti roky... Následn absolvoval veerní prmyslovku a zastával pak v Buzuluku rzné nižší úednické funkce. Nikdy nebyl lenem žádné politické strany, bhem svého dlouhé aktivního života poznal pátelství, ale i hnv a nenávist... Nakonec jsme to pežil a snad jsem zstal takový, jaký jsem," uvádí v závru své vzpomínkové knihy.

Dettagli